Vážení a milí Třebíčáci,

v těchto dnech si připomínáme 17. listopad – Mezinárodní den studentstva a také náš Den boje studentů za svobodu a demokracii, který je státním svátkem. Jistě si zaslouží připomenutí jak rok 1939 a demonstrace studentů proti fašismu a následné uzavření vysokých škol a deportace studentů do koncentračních táborů, tak rok 1989, kdy to byla opět studentská demonstrace, která odstartovala Sametovou revoluci.

Dnešní doba je jiná. Žádný totalitní režim nám, doufejme, nehrozí. To však neznamená, že to žáci a studenti mají snadné. Už druhý školní rok za sebou není kompletní. Klade to velké nároky na rodiče, pedagogy a především žáky a studenty. Nejen v oblasti vzdělávání, ale i v rozvoji sociálních dovedností. Výchova dětí a mládeže totiž stojí na třech pilířích. Prvním je rodina, druhým škola a třetím volný čas. Už druhý školní rok za sebou jsou dva z těchto pilířů narušené a většina péče tak zůstává na rodičích. Situace není pro nikoho jednoduchá. Zdaleka ne všechno se totiž dá naučit doma. Pro zdravý rozvoj děti jsou zásadní sociální kontakty. Prázdniny jsou sice fajn, ale často od dětí ve svém okolí slýchám, že škola prostě chybí. A chybí nejen škola, ale i kroužky a další „volnočasovky“. To platí nejen pro děti na základních školách. Středoškoláci jsou na tom podobně.

Ekonomické dopady současné situace jsou neoddiskutovatelné. Neméně důležité jsou však dopady sociální. A zde jsou, vedle jiných skupin, děti a mládež velmi ohroženou skupinou. Je vlastně paradoxem, že se dlouhodobě snažíme odpoutat děti od počítačů a sociálních sítích a na druhou stranu jsme je – kvůli současné epidemiologické situaci – k počítačům doslova přikovali. On-line výuka, on-line schůzky některých kroužků a oddílů…

Dnešní děti a mladí lidé jsou budoucí majitelé firem, zastupitelé, poslanci… Škola, rodina i volnočasové aktivity je připravují na budoucnost. I proto doufám, že se vše brzo vrátí do normálních kolejí.

Rád bych proto na tomto místě popřál především studentům, o jejichž svátku se zmiňuji v úvodu.

Milí mladí přátelé, přeji vám, ať se dokážete přizpůsobit a současnou situaci zvládnete. Pevně věřím, že ty dva neúplné školní roky jsou poslední… Přeji vám, ať vaše školy v budoucnu už nikdo nezavře – ani totalitní režim ani pandemie či cokoli jiného. Držím vám palce.

Jan Burda

Třebíčský zpravodaj – listopad 2020