Participace je slovo, které je v posledních letech skloňováno stále častěji. Na řadu lidí může ale působit poněkud cize. Zeptali jsme se proto Jana Burdy, radního města Třebíče a předsedy Rady dětí a mládeže kraje Vysočina, jak to s tou participací vlastně je a k čemu ji potřebujeme.
Můžete nám jednoduše vysvětlit, co je to participace?
V tom nejobecnějším smyslu slova je to – stručně řečeno – možnost vyjadřovat názory, ovlivňovat a spolupodílet se na rozhodnutích týkajících se komunity. A je jedno, jestli mluvíme o třídě, škole, městě, kraji…
Z toho výčtu je zřejmé, že ono spolupodílení se nemusí být nutně jen pro dospělé.
Je to tak. Čím dříve se mladí lidé naučí, že vyjadřovat svoje názory, diskutovat a něco pro své okolí udělat, je úplně normální, tím lépe. Potřebujeme mladé lidi, kterým není lhostejné, jak vypadá jejich škola, město, místo, kde žijí.
Uvědomme si, že dnešní deváťáci jsou budoucí zastupitelé, starostové, hejtmani… Také proto považuji za důležité podněcovat v mladých lidech zájem o své okolí. Ale nejen zájem virtuální, který se projevuje komentováním na sociálních sítích. Myslím zájem skutečný, který v důsledku vede k nějaké akci, ke změně.
Co je možné pro participaci mladých lidí udělat?
Možností je celá řada. Začít to může třeba žákovskými nebo studentskými parlamenty, které fungují na celé řadě škol. A je třeba říct, že i na řadě třebíčských škol fungují bezvadně. To může být takový první prostor, kde mohou žáci a studenti prosazovat svoje myšlenky a nápady. V Třebíči funguje také Zastupitelstvo mladých města Třebíče. To sdružuje zástupce jednotlivých školních parlamentů a řeší témata na úrovní města. Jeho členové například přišli s myšlenkou průzkumu bezpečnosti přechodů pro chodce u škol nebo se pustili do přípravy charitativního běhu.
To jsou zajímavé nápady. Kde je ale možné získat peníze na jejich realizaci?
V Radě dětí a mládeže realizujeme program Mládež kraji. Disponujeme finančními prostředky, které nám poskytlo ministerstvo školství a zde také město Třebíč. Tyto peníze využíváme právě na financování zajímavých nápadů mladých lidí. V minulosti už díky podpoře z tohoto programu proběhla v Třebíči celá řada zajímavých akcí a projektů. Letos se chystá například den na podporu domácích mazlíčků, mezigenerační projekt, během kterého babičky a dědové stráví příjemný den se svými vnuky a vnučkami u koní a také v Třebíči vznikne bazar, zaměřený na udržitelnou módu, spojený s kavárnou. A to není zdaleka všechno.
Takže mladí lidé za vámi přijdou s nápadem a vy jim dáte peníze?
Zase až tak snadné to není. Podstatnou část programu Mládež kraji tvoří vzdělávání. Pro získání finanční podpory je nezbytné absolvovat víkendový workshop, obhájit projekt před komisí, a hlavně ho také zrealizovat.
To je, podle mého názoru, důležité součást participace. Když to řeknu lidově – zvednou zadek ze židle a pokusit se svoje nápady realizovat. To je na tom to důležité. Anonymních komentářů na sítích je dost. Potřebujeme lidi, kteří se nebojí stát za svým nápadem a nebojí se pustit do jeho realizace. A přesně k tomu se snažíme mladé lidi směřovat. A je jedno jestli v zastupitelstvu mladých, v rámci programu Mládež kraji nebo jakkoli jinak.
S dospělými to asi bude jiné.
I dospělí mají celou řadu možností, jak se podílet na rozhodování a ovlivnit dění ve městě.
Jako třebíčský radní mohu říct, že pokud někdo chce projevit názor, má celou řadu možností. Probíhají třeba veřejná projednávání investičních záměrů. Není to tak dávno, kdy se obyvatelé města mohli vyjádřit k dopravě ve městě prostřednictvím takzvaných pocitových map. No a asi nejviditelnějším způsobem, jak něco změnit je participativní rozpočet…
Tedy jde opět o peníze?
Na participativní rozpočet je vyčleněno v rozpočtu města 3,5 milionu korun. Každý občan Třebíče může podat nápad na projekt, jehož realizace se vejde do půl milionu korun. Pokud je projekt smysluplný a realizovatelný a následně uspěje ve veřejném hlasování, bude realizován. Uzávěrka nápadů pro letošní rok je 31. května. Je tedy nejvyšší čas.
Zase jsme ale u toho, že je potřeba, pro realizaci nápadu něco udělat.
Jak se díváte na názor, že zapojování veřejnosti jen všechno komplikuje?
Je pravda, že širší diskuse s veřejností je při realizaci větších projektů běh na dlouhou trať. Pochopitelně by bylo rychlejší představit občanům už hotovou věc. A po pravdě řečeno, jsou situace, kdy to ani jinak nejde.
Komplikací může být i známé „co člověk, to názor“. U velkých projektů je proto často obtížné, nacházení kompromisů.
Přesto to není promarněné úsilí?
Rozhodně ne, čas věnovaný zapojování veřejnosti – ať už mládeže nebo dospělých – není čas ztracený. V budoucnu se nám bohatě vrátí. Třeba na tom, že lidé si mnohem více váží věcí, na kterých se mohli podílet. Třeba na tom, že budou více Třebíč považovat za své město. Ale i na tom že mladí lidé pochopí, že podílet se – tedy participovat – na péči o své okolí je normální a zcela přirozené.
Děkujeme za rozhovor
Třebíčské noviny – květen 2022